Martyrium mladoboleslavského hradu

Počátky hradu spadají až do 2. poloviny 10. století a jsou spojeny se vznikem hradiště, které zaujímalo prakticky celou plochu dnešního Starého Města.
Hrad sloužil jako sídlo kastelánů, později vrchnostenských úředníků i samotné vrchnosti.

Po třicetileté válce se dostal do majetku města a značně zpustl. V polovině 18. století byl celý objekt přestavěn na kasárna a armádě pak sloužil až do roku 1953. Potom co armáda hrad opustila, byl zde až do roku 1972 umístěn sklad textilu.
V současné době v objektu sídlí Muzeum Mladoboleslavska.

V minulých letech si ho náhodný či projíždějící návštěvník ani nevšiml. Byl to takový oprýskaný nevzhledný bezejmenný objekt. Kdo by si pomyslel, že mezi nově postaveným městem a pozdější socialistickou zástavbou se nachází starý hrad a jaký parádní! V současné době je krásně opraven a již z dálky je vidět jeho mohutnost a důstojnost. Znovu se zrodil, jako bájný pták Fénix z popela...

Město Mladá Boleslav je významné centrum Pojizeří, které původně vzniklo jako podhradí knížecího hradiště, založeného asi již v 10.století Boleslavem I. nebo Boleslavem II. na skalnatém ostrohu nad soutokem Jizery a Klenice. Že se jedná o přemyslovské hradiště dokládá nález románského zdiva v areálu dnešního hradu.

První věrohodná zpráva o existenci lokality se datuje k roku 1130. V té době byli kastelány příslušníci rodu Markvarticů (v roce 1184 Záviš) a tuto funkci si udrželi minimálně do roku 1262, kdy je doložen poslední známý kastelán Jaroslav Markvartic, předek pánů z Valdštejna. Vlastní gotický hrad byl vybudován někdy kolem poloviny 13.století.

V roce 1334 získal původně královský majetek do svého vlastnictví již výše zmíněný rod Markvarticů a ten se postaral o jeho první zásadní přestavbu. Jan Správný z Michalovic téměř vzápětí k původnímu hradu založil nové město.

Zajímavým technickým prvkem je dobře zachovaný „polygonální bollwerk“ na jihozápadní straně areálu pod palácem. Jedná se o velkou zemní pozdně gotickou vícebokou baštu, přesně obezděnou nekrytou plošinu, na kterou se dal umístit i větší počet těžkých děl.
Zajímavý je i tvar palácových oken, neboť připomínají okna Ludvíkova křídla na Pražském hradě. Odborníci se domnívají, že stavebník hradu nad Jizerou zřejmě využil služeb známého Benedikta Rejta.

Po roce 1990 se uskutečnila poslední velká rekonstrukce a v muzeu byla otevřena stálá expozice „Paměť města“ se zaměřením na dějiny Mladé Boleslavi, vývoj maloměsta a venkova v 19. a 20. století. Prohlídka je možná celoročně (kromě pondělí) a to i samostatně bez průvodce. V areálu hradu je kavárna a Státní okresní archiv. Parkoviště je půl kilometru od hradní brány.